Jak obstát u pracovního pohovoru?

Zkušený personalista si o uchazeči dělá obrázek už během prvních 30 vteřin, kdy zájemce vezme za kliku, vejde do místnosti a řekne „Dobrý den“. Také další vteřiny jsou pro první dojem důležité. Proto nezapomeňte na:

1. Dochvilnost

Raději o deset minut dřív, než o minutu později.

2. Vypnutí mobilu

Není nic nepříjemnějšího, než když vám při prvním setkání a kontaktu zavibruje telefon
v kapse nebo kabelce.

3. Pevný stisk ruky

Ten je samozřejmostí, špatné je podání ruky stylem leklé ryby, anebo naopak drtiče, nezapomínejte se při tom protějšku dívat do očí a usmívat se.

4. Neusedávání bez vyzvání

Pokud jste k tomu vyzváni, vždy vyčkejte, než si sedne váš protějšek.

5. Na oční kontakt

Po celou dobu pohovoru udržujte oční kontakt s osobou nebo osobami, které pohovor vedou. Pokud se budete dívat z okna, můžete vzbudit dojem, že o práci nestojíte, pohled dolů na špičky bot zase napoví něco o vašem malém sebevědomí.

6. Jasnou mluvu

Musí vám být naprosto zřetelně rozumět a musí vás být slyšet, při rozhovoru se vždy snažte být pozitivní, v žádném případě neskákejte protějšku do řeči, nechovejte se žoviálně, světácky, nadřazeně ani přezíravě.

7. Umění naslouchat

Sami se snažte zjistit co nejvíce o svém protějšku, dobře pozorujte jeho gesta a hlasovou intonaci. Zjistíte přitom hodně o jeho náladě, momentálních emocích, to, jak na něj působíte a jaké jsou vaše šance při pohovoru obstát.

8. Důstojný odchod

Při odchodu je nutné zanechat pozitivní dojem, proto děkujte za setkání a čas, který jste společně mohli strávit, usmějte se a potřeste si rukou.

 

Na co si dát pozor při samotném pohovoru?

Pracovní pohovor trvá zhruba hodinu. Personalista se snaží zjistit co nejvíce o uchazeči a posoudit, jestli se na danou pozici hodí a zapadne do týmu. Někdy personalisté svými otázkami kandidáty schválně vyvádějí z konceptu – testují, jak zvládají stres. Většinou však vše probíhá v přátelské atmosféře, přesto byste si měli dát pozor na:

 

1. Řeč vašeho těla

Gesta a postavení těla o vás řeknou hodně. Personalisté z nich často poznají vaše rozpoložení i povahu. Na židli se nekrčte, nebuďte přehnaně ležérní, ale ani strnulí. Seďte uvolněně a vzpřímeně. Ruce založené na prsou mohou ukazovat na vaši uzavřenost, vystresovanost a možná i plachost, paže mějte tedy spíše rozevřené, jako gesto toho, že jste připraveni k otevřené komunikaci. Vyvarujte se chování, které odhaluje vaše zlozvyky nebo prozrazuje nervozitu, jako je například cvakání propisovací tužkou nebo upravování vlasů.

2. Přiměřené sebevědomí

V žádném případě nevystupujte arogantně. Právě na aroganci kandidátů jsou personalisté nejvíce alergičtí. Takže buďte asertivní, ale se sebevychloubačstvím to nepřehánějte. Své dosavadní pracovní či studijní úspěchy popište sebevědomě, srozumitelně, stručně, ale nejlépe bez okázalých gest.

3. Prokázání zájmu o pozici

Připravte si vlastní otázky, pohovor musí být z vaší strany aktivní, ptejte se proto na věci kolem firmy a pozice, o kterou se ucházíte.

4. Mluvení jen a jen pravdy

V žádném případě si o sobě nic nevymýšlejte. Jak v životopisu, tak během pohovoru. Vymyšlené schopnosti a dovednosti by se vám později v práci nemusely vyplatit. Raději se upřímně přiznejte, že něco nevíte, než abyste to takzvaně "okecávali". Na druhou stranu, pokud jste v dané věci odborníkem, nebojte se to přiznat. 

5. Vlastní jazykové dovednosti

Jazyk je nejčastější položkou, v níž si lidé ve svých životopisech vymýšlí. Vždy si dobře rozmyslete, zdali je vaše znalost pasivní či aktivní a zda ji dokážete využít i v rámci pracovního oboru. Zaměstnavatel by vás mohl lehce nachytat již při pohovoru nečekaně položenou otázkou v cizím jazyce!

 

Jak vyjednávat o platu?

O platu nikdy nezačínejte mluvit jako první. Ve většině společností jsou platové otázky a výhody, které zaměstnancům firma poskytuje, předmětem závěru pohovoru. I když na vašem požadavku nemusí záležet, otázka "Kolik byste si představoval/la" zcela jistě zazní. Jak odpovědět?

1. Nevykládejte karty příliš brzy na stůl

Jestliže chcete o výši platu vyjednávat, rozhodně nežádejte rovnou minimální částku, za kterou jste ochotni pracovat. Pokud byste se dohodli se zaměstnavatelem na této sumě, nebude to žádný úspěch. Pokud skončíte níže, je to hloupá chyba. Nikdy také nesdělujte své finanční požadavky v intervalech. Neříkejte například, že chcete 20 až 25 tisíc korun.

2. Získejte co největší vyjednávací prostor

Snažte se jej vymezit co nejširší, nikoliv však přemrštěný, již při formulování otevírací nabídky. Vycházejte z toho, že zaměstnavatel přesně neví, za jakou minimální částku jste ochotni pracovat, stejně tak vy nevíte, kde je maximum toho, kolik můžete od zaměstnavatele dostat. Jestliže považujete za minimum 20 tisíc a optimum je pro vás 25 tisíc, otevírací částku stanovte na 27 tisících. Potom bude reálné, že se nakonec domluvíte třeba 23 tisících.

3. A zase ta řeč těla

Vyjednávání o výši platu během přijímacího pohovoru je stejně napínavé jako poker. Pokud se rozhodnete blufovat, dejte si pozor, jak se u pohovoru chováte a zaměřte se na řeč vlastního těla. Hlídejte si svá gesta, aby neprozrazovala nic, co by mohlo podkopávat vaši vyjednávací pozici: jde například o nejisté sezení, klepání prsty o stůl, neustále tikající pohled nebo klopení zraku. Tím vším dáváte najevo nejistotu, nedostatek sebevědomí
i poddajnost.

 

Otázky u pohovoru

U pohovoru se můžete setkat s různými otázkami. Většina otázek je kladena proto, aby se o vás potenciální zaměstnavatel skutečně něco dozvěděl, jiné jsou motivovány snahou diskvalifikovat uchazeče a zjednodušit si výběr, nebo sledovat, jak zareaguje. Když budete připraveni, podaří se vám mnohem snáz využít i nepříjemnou otázku ve svůj prospěch.

 

Musím odpovídat na každou otázku?

Všeobecně platí, že je vhodné odpovědět na každou položenou otázku. Existují však okruhy otázek, na které by se potenciální zaměstnavatel ptát neměl. Jsou to takové otázky, které nijak nesouvisí s výkonem avizované práce. Na ně odpovídat nemusíte a vhodnou formou to, nejlépe s úsměvem, odmítněte. Mezi takové otázky například patří dotazy, jako:

Čekáte rodinu nebo ji v nejbližším období plánujete?

Chodíte pravidelně do kostela?

Jaká je vaše rodinná zdravotní anamnéza?

Kterou stranu volíte?

Jaká je vaše sexuální orientace?

 

Na co se zeptat při pohovoru?

Stává se pravidlem, že zejména ve druhé polovině pohovoru se personalista může uchazeče zeptat, zda i on nemá nějaké otázky. Proto je žádoucí si minimálně jeden dva dotazy připravit. Mohou jimi být například:

Jedná se o nově vytvořenou pozici?

Je-li pozice obsazována znovu, z jakého důvodu se uvolnila?

Jaká jsou klíčová kritéria úspěšné práce na této pozici?

Jaké se k této pozici vztahují pravomoci a zodpovědnosti?

Jedná-li se o vedoucí pozici, pak jaké je složení kolektivu, který je z pozice řízen?

Jaké jsou možnosti kariérního postupu a vzdělávání?

Kdy je předpokládaný nástup?

 

A pokud není pohovor náhodou ukončen sdělením, kdy a jakým způsobem bude uchazeč informován o výsledku, pak je na místě se na to přímo zeptat.